Jarní bublání

S jarem se příroda probouzí, všechno kolem kvete, zpívá a bublá radostí.

Povím vám příběh kratičký o cestě vodní kapičky. V potůčku se prohání, když ji slunce zahřeje, na páru se promění, kam se potom poděje? Stoupá vzhůru do mraků, je to cesta zázraků. Až má mráček plné bříško, zahromuje ,,stačí´. Kapička se změní v deštík, pláštěnku ti smáčí. Tenhle příběh nemá konec, není za ním tečka, kapka steče do potůčku a zas dokolečka.

Jak se kapičky staly pitnou vodou

Nabídka aktivit a činností

Pozorování blízkého prostředí při vycházkách, hledání míst, kde se nachází voda

např. potok, říčka, rybník apod. – nasloucháme zvukům vody, sledujeme proudění toku, kam voda odtéká, kudy sem přitéká?
po vodě zkusíme poslat např. lodičku z kúry

Pozorování

hledáme, kde se voda ukrývá, jak se mění vzhledem počasí, sledujeme různá skupenství vody podle ročního období- kapalné, plynné, pevné

Pozorování v přírodě

pozorujeme živočichy, rostliny a dřeviny, vyskytující se na březích i ve vodě (bělice, divoké kachny, labutě, potápky, vrby…)
k pozorování můžeme využít také dalekohled, lupu
děti upozorňujeme na klidné a tiché chování, abychom živočichy neplašili a nerušili

Jaká je voda – hledáme vlastnosti vody

zakoupíme balenou pitnou vodu v čiré PET láhvi
děti vodu zkoumají všemi smysly nejdříve zrakem – jakou barvu má voda – je průhledná, průsvitná, čirá, bezbarvá
láhev otevřeme a nalijeme do hrnečku – jakou má voda vůni – zpravidla nic necítíme, voda je bez zápachu a vůně
děti si vodu ochutnají – jaká je chuť vody – je bez chuti
hmat nám pomáhá určit, jestli je voda studená x vlažná x teplá – děti postupně ponoří ruce do nádobky s vodou a určí její teplotu
upozorníme děti na nebezpečí horké a vařící vody
pokud do hrnku vložíme led, v teplém prostředí změní skupenství vody

Čistíme studánku

studánka je vymezený prostor, např. švihadlo, obruč, deka, lano
do studánky vložíme papírové rybky z barevného papíru
do studánky umístíme předměty, které tam nepatří ( PET láhev, bota, sklenička, časopis…)
ze studánky vylovíme předměty, které tam nepatří, a vylovené odpadky ekologicky roztřídíme

Jak dokáže voda měnit krajinu

při hrách na pískovišti postavíme z písku krajinu – hrady, domečky, tunely, cesty pro auta apod.
konvičkou pokropíme vytvořenou krajinu a pozorujeme, co se stane
na závěr vezmeme PET láhev s vodou a zkusíme znázornit záplavy

K čemu voda slouží

k vaření, pití, k mytí nádobí, k zalévání květin, ke koupání, čištění silnic a chodníků, k hašení požárů, k výrobě elektřiny
voda se stane inspirací pro námětové hry – Na hasiče, Na rybáře, Na rodinu, Na kuchaře

Voda může být i nebezpečná

povodeň, neznámá a hluboká voda
neplavec – nebezpečí utonutí

Seznamování s živočichy, kteří žijí pod hladinou

děti v různých encyklopediích a atlasech vyhledávají živočichy, kteří se domnívají, že žijí ve vodě
pozorování rybek v akváriu, jak mohou ryby pod vodou dýchat

Plave nebo klesne ke dnu

plastová umyvadla naplníme vodou, různé předměty pokládáme na vodní hladinu, a sledujeme, co se stane a proč
děti mohou také předem hádat, zda předmět klesne ke dnu či bude plavat
předměty v umyvadle ponecháme několik dnů, kov začne rezavět, dřevo může prasknout, papír se rozmočí a potopí

Život pod mikroskopem

můžeme pozorovat vzorek ze stojaté vody a z tekoucí vody

Vytváření nových zvuků

prostřednictvím vody vytváříme různé zvuky, např.: přelévání vody ze skleničky do skleničky, vhazování různých předmětů do vody, foukání brčkem do sklenice vody
vodní hudební nástroj si vytvoříme pomocí několika skleniček, kam nalijeme různé množství vody – na okraje skleniček ťukáme kovovou lžící a vnímáme rozdílnost zvuků – tónů

Pohybové hry a cvičení

Cvičení s kapkou vody

děti si vystřihnou kapku vody, která má v sobě prostřižené dvě dírky na prostrčení prstu
děti si navlečou kapku na prst a mohou s ní cvičit dle své fantazie např. koloběh vody

Rybičky a vodník

Já jsem malý vodníček,
kolik chytnu rybiček?
1,2,3,4,5,
mám vás, rybky, hned.

Jedno dítě představuje vodníka, stojí v obruči, která je umístěna v rybníku. Ostatní děti jsou rybky. Rybky se pohybují ve vymezeném prostoru rybníku. Hra začíná říkankou a na slovo na slovo ,,hned´´ vodník vybíhá ze své obruče a má za úkol pochytat rybky. Chycené rybky se stávají pomocníky vodníka. Hra končí ve chvílí, kdy jsou všechny děti proměněny na pomocníky vodníky. Poslední chycená rybka se stává vodníkem v další hře.

Hádanky

Vzácný bývá v poušti,
u nás je ho dost.
S oblohy se spouští
dětem pro radost.
Copak to je? DÉŠŤ

Váží křídly vzduch.
Když udělá žuch –
vykrouží si se na vodě
pravidelný kruh.
Copak to je? VÁŽKA

Má tvrdá klepeta,
ostrá, dlouhá.
Dno jimi zametá,
když zpátky couvá.
Copak to je? RAK

Skáče šipku, lomeňáka,
za večera koncert kváká
na rybníce pod hrází,
když měsíček vychází.
Copak to je? ŽÁBA

Utíká, běží, pospíchá,
někdy zašumí do ticha,
někdy si hučí,
někdy si zurčí,
někdy si zazpívá,
vrtošivá,
jindy je zlá a všechno boří.
Kam tolik spěchá?
Přece k moři.
Copak to je? ŘEKA

Básničky

Ráček

Leze ráček po potoce,
leze ráček po řece,
leze zpátky, nohy krátký
a přece nám uteče.

Lidské tělo

Hodně kostí v těle,
cítím se skvěle.
Spojují je klouby
a někdy i šrouby.
Hrudní koš je maska,
pro srdce i plíce,
tak se koukej o své tělo starat více.

Moje tělo

Moje tělo mozek řídí,
oči ty to dobře vidí.
Pod hlavou je krček malý,
na rukách jsou velké svaly.
Na nich máme prstů pět,
spočítáme si je hned.
V hrudním koši srdce máme,
do bříška si jídlo dáme.
Nohy obě procvičí se,
venku dobře skotačí se.

Smysly

Člověk, ten má smyslů pět,
znám je všechny nazpaměť.
Kde jsou oči, tam je ZRAK,
po prstech nám skáče HMAT.
SLUCH nám sedí na uších,
do nosu nám vlezl ČICH.
A CHUŤ v ústech na jazýčku
spinká si tu na krajíčku.

Tělo

Levá ruka, pravá ruka,
do dlaně si prstík ťuká.
Pěsti, lokty, ramena,
hlava, břicho, kolena.
Oči, pusa, nos
ten kluk (např. Pepík) je (chodí) bos.

Hlava
Nos ten cítí, někdy pšíká,
Uši slyší, co kdo říká,
Oči vidí celý svět,
Ústa umí vyprávět.
Oko chrání víčko, řasy,
Hlavu zdobí také vlasy.
Ještě vlasy a i bradu,
Obočí zas dělá řadu.
To vše na hlavičce máme
a teď už to dobře známe.

Pohádka

Majka ležela ve své postýlce a byla hrozně smutná. Před několika dny venku zmokla, nastydla a teď měla rýmu a teplotu. Všechny děti si hrají, dovádějí a ona je tu sama a nudí se. Bylo to k vzteku nebo k pláči. Majka, to tak trochu střídala. Chvilku jí bylo smutno a chvilku se zlobila na ten protivný déšť, který ještě stále padal za oknem. Otočila se k němu zády. Ať vidí, že o něj nikdo nestojí! A v tom zaslechla slabé klepání na okenní sklo. Proč jsi tak smutná? Zeptala se kapka. Majce vyhrkly slzy do očí. Vzdorovitě si je otřela pěstičkou a odsekla: „ještě se ptej! Vy kapky za to můžete, že jsem nastydla a nemohu za kamarády! „Kapička si opřela bradu o dlaně a odpověděla: „To je mi moc líto. Ale zem byla po létu hrozně vyschlá a rozpraskaná a květiny trpěly žízní. Proto jsme museli seskočit z mraků a dát jím napít. Ale jestli se tu sama nudíš, tak já tu budu s tebou. Podívej, co dovedu! „Kapička seskočila s parapetu, nasedla na jeden osamělý sluneční paprsek a rozjela se na něm kolem okna. Za ní zůstávala jako široká pestrá pentle nádherná duha. Majka se rozesmála a nadšeně zatleskala. Takovou duhu ještě neviděla a dokonce ji měla tak blízko, že si na ni mohla sáhnout! Kapička seskočila z paprsku a vrátila se na okno. Sedla si vedle Majky a vyprávěla jí o svých cestách. Ani bys nevěřil, kolik toho taková dešťová kapka zažije.

Proplula velikou řeku od pramene až k moři, omývala pláže tropických ostrovů, letěla v mracích nad oceánem, jako vločka sněhu se snesla do vysokých hor, kde ji děti zabalily do sněhuláka, jako krystalek ledu plula s velikou krou až k severnímu pólu, viděla spoustu měst, zemi a kontinentů, svezla se na ocasu obrovského tygra, který ji setřel z orosené trávy. Majka poslouchala, kapička vyprávěla a najednou byl večer. A druhého dne přišla kapička znovu a zase Majku bavila až do večera! Třetí den už Majka cítila, že je zase zdravá. A protože byl krásný den bez mráčků, vesele běžela za kamarády. Od té doby se už na déšť nezlobí. Sedává u okna a přemýšlí o kapkách. Představuje si, odkud která asi přiletěla a co prožila. A ani trošku se při tom nenudí.